Na cestě k automatizovanému řízení skladu

Digitální transformace podniků a také digitalizace výroby se stávají normou a nezbytností nejen pro expanzi, ale i pro dlouhodobou udržitelnost samotného podniku bez ohledu na jeho velikost nebo zaměření. Málokoho překvapí, že podle průzkumu společnosti PwC  mezi dodavateli automobilového průmyslu, třetina respondentů očekává implementaci konceptů Průmyslu 4.0 během následujících pěti let.

V případě segmentu logistiky jde skutečně  o naléhavý požadavek. Dynamické prostředí logistického sektoru generuje neustále nové požadavky na kvalitu, flexibilitu a typ poskytovaných služeb. Spolu s neustálým tlakem na provozní náklady nutí společnosti přehodnocovat nejen business model, ale také výrazně revidovat aktuální procesy a postupy zabezpečení plynulosti a spolehlivosti dodavatelského řetězce.

Digitální transformace logistických procesů

Digitalizace a inovativní technologie se stávají nenahraditelnými nástroji pro očekávanou změnu a zdokonalení dodavatelského řetězce jelikož umožňují optimalizovat kapacity, posilovat výkon, zvyšovat kvalitu a přitom zabezpečit flexibilnost celého řetězce. Společnosti se proto stále intenzivněji obracejí k inteligentním řešením (Smart Industry), které jsou schopné aplikovat a využít potenciál digitálních technologií.

Digitální konverze procesů a implementace nových technologií souhrnně označovaných jako Průmysl 4.0, či Smart Industry řešení se nemusí výhradně nasazovat systémem „všechno nebo nic“. Modulárnost řešení inteligentní logistiky navrhnutých na principu kyberneticko-fyzikálních výrobních systémů umožňují postupnou (evoluční) transformaci dodavatelského řetězce.

Logistická, či přepravní společnost nebo podnik optimalizujúci interní logistické procesy tak může přímo reagovat na aktuální potřeby v konkrétní části dodavatelského řetězce. Společnosti využívají personalizované řešení, kterými anticipují očekávané změny na trhu nebo nadcházející výzvy, či v reakci na zvýšení poptávky po variabilitě a customizaci služeb ze strany klientů.

Digitální transformace logistických procesů se může realizovat podobným způsobem jako digitalizace výrobních podniků. Společnosti mohou začít řešeními na sběr dat, pokračovat horizontální integrací podnikových procesů následovanou vertikální integrací podnikových procesů a ukončit transformaci auto-optimalizačními řešeními zařízení a systémů.

Cesta ke skladu 4.0

Nejčastějšími důvody modernizace a automatizace řízení skladů se stává nadbytek skladových zásob, vysoké množství typů zboží a komplikovaný přístup k informacím (evidence míry spotřeby, reklamace, vratky, doba trvanlivosti apod.). 

K optimalizaci řízení skladovacích procesů dochází na třech úrovních.

1) Řízený sklad

V prvním stádiu se zabezpečuje identifikovatelnost materiálů a pohybů ve skladu a mimo něj. Záznamy jsou vyhotovované v reálném čase a kdykoliv dohledatelné. Kromě sběru a analýzy údajů dochází i k zadefinování pravidel zaskladňování a vyskladňování. Díky tomu mohou řídící systémy efektivně a optimálně spravovat obsazování skladových pozic jakož i prioritizaci jednotlivých úkonů a operací.

Tímto řešením se může konvertovat neřízený sklad na sklad řízený a to včetně příručních nebo mobilních zásobníků nacházejících se na výrobních pracovištích (mimo hlavního skladu). Operátoři logistiky v tomto typu řešení už komunikují s informačním systémem prostřednictvím rozšířeného rozhraní člověk-stroj jako jsou terminály nebo mobilní zařízení.

2) Inteligentní řešení skladových procesů

Následujícím stádiem implementace inteligentních řešení představuje využití interkonektivity všech objektů ve skladu prostřednictvím internetu věcí (IoT). Na této úrovni už dochází k operativnímu řízení skladových procesů, buď na základě sady předdefinovaných pravidel, nebo prostřednictvím autonomních algoritmů.

Zboží se už při skladových operacích nepohybuje podle statického předpisu, ale algoritmy vyhodnocují potřeby v daném momentě na základě souboru kritérií jako je například aktuální vytížení skladových pozic, míra obrátkovosti nebo sezónnost. Všechny relevantní data jsou vyhodnocovány s ohledem na aktuální podmínky a předcházející vývoj příslušných ukazatelů, čímž dochází k dynamickému řízení zaskladňovacích a vyskladňovacích procesů.

Vzhledem na operativní řízení, takové řešení nabízí i větší míru vizualizace pro obslužný personál, který je přesně a detailně navigován při plnění jednotlivých úloh informačním systémem.

3) Smart sklad - bezobslužný skladový systém

Eliminace interference lidského faktoru představuje nejvyšší formu automatizace správy skladu prostřednictvím uzavřených bezobslužných skladových systémů. Taková forma plně autonomního skladu si už vyžaduje zařízení na míru, kromě automatických regálových zakladačů a robotů i flotilu automaticky řízených zařízení (AGV), či dronů.

Jednotlivé zařízení jsou samo-organizovatelné a jejich činnost je koordinována na principu multi-agentového systému. Systémová platforma poskytuje infrastrukturu pro interakci jednotlivých zařízení v takovém distribuovaném systému.