Zdravá firma není jen o benefitech. Je o firemní kultuře | Rozhovor

kterou organizuje Union zdravotní pojišťovna, a.s. Ocenění potvrzuje, že péče o zdraví zaměstnanců nemusí být jen souborem jednorázových benefitů, ale může být přirozenou součástí firemní kultury. O tom, jak se mění pohled firem na prevenci, wellbeing a zdravé pracovní prostředí, jsme hovořili s Annou Gutyánovou a Beátou Dupaľovou Ksenzsighovou z Union zdravotní pojišťovny.

Union organizuje soutěž Zdravá firma roku. Jaký je její hlavní cíl a proč je podle vás důležité oceňovat firmy, které se systematicky starají o zdraví zaměstnanců?

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Soutěž Zdravá firma roku vznikla z velmi jednoduché, ale silné myšlenky: přispět ke zdravějšímu Slovensku. Bylo to přibližně před šestnácti lety, když jsme hledali způsob, jak lidi motivovat k větší péči o zdraví. A protože velkou část života trávíme v práci, pracoviště se ukázalo jako přirozené místo, kde má smysl začít.

Lidé často přijdou domů a už nemají čas ani energii věnovat se sami sobě. Pokud se tedy o jejich zdraví někdo postará přímo v práci, může to mít reálný dopad. Pro zdravotní pojišťovnu je zároveň velmi důležité, aby bylo méně nemocných lidí. Prevence a včasné zachycení problémů jsou proto pro nás klíčové.

Anna Gutyánová: Z malé iniciativy se postupně stala velká soutěž, do které se každoročně zapojují desítky firem. Mnohé začínaly jednotlivými benefity, ale postupně vytvořily celé firemní zdravotní programy. Díky tomu se reálně ovlivnily životy tisíců zaměstnanců.

Dnes je to pro firmy také prestižní věc. Když se umístí, rády se tím pochlubí. Ale velmi důležité je i to, že se navzájem inspirují. Na konferencích nebo vyhodnoceních slyší, co dělají jiné firmy, potom si zavolají a ptají se, jak se jim podařilo zaměstnance motivovat například k preventivním vyšetřením nebo rehabilitacím. Nejsou to rivalové, spíše se navzájem posouvají.

Co dnes podle vás znamená být zdravou firmou? Je to stále hlavně o benefitech, nebo už spíše o celkové kultuře pracovního prostředí?

Anna Gutyánová: Být zdravou firmou dnes znamená mnohem víc než poskytovat benefity. Vidíme posun od jednotlivých aktivit ke komplexní firemní kultuře, která podporuje fyzické i duševní zdraví, prevenci, wellbeing a zdravé vztahy na pracovišti.

Z roku na rok to má naše odborná komise těžší. Programy jsou stále promyšlenější a komplexnější. Někdy je až líto dát někoho na druhé nebo třetí místo, protože ta řešení jsou opravdu kvalitní.

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Komise dnes nejvíce oceňuje ucelené a systematické programy. Není to jen o tom, že firma každý měsíc něco zorganizuje. Důležité je, aby to mělo hlavu a patu. Aby zaměstnanci rozuměli, že firma se zaměřuje na konkrétní oblasti, dlouhodobě je buduje a zve lidi, aby byli součástí toho programu.

Zdravá firma je podle nás taková, ve které práce není jen místem, kam člověk přijde odpracovat si své hodiny. Dostává také přidanou hodnotu. Zaměstnavatel už není jen ten, kdo zadává úkoly, ale někdo, komu záleží na zdraví a spokojenosti lidí.

Jaké trendy dnes vidíte v oblasti firemního zdraví a wellbeingu?

Anna Gutyánová: Jedním z nejvýraznějších trendů je psychologická pomoc. Zejména ve velkých nadnárodních firmách už bývá dostupná nejen pro zaměstnance, ale i pro jejich rodinné příslušníky, někdy 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Firmy si uvědomují, že psychická zátěž zaměstnance nemusí vzniknout pouze v práci. Může souviset s péčí o nemocného rodiče, dítě, finančními problémy nebo jinými soukromými okolnostmi. A to se potom přirozeně promítne i do pracovního výkonu.

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Druhým velkým tématem jsou komunitní a veřejně prospěšné aktivity. Firmy stále více zapojují nejen zaměstnance, ale i jejich rodiny nebo místní komunitu. Některé poskytují volno na dobrovolnické aktivity, jiné zvelebují okolí závodu nebo organizují projekty, které přesahují hranice pracoviště.

A potom jsou tu aktivity, které pracovní prostředí každý den zpříjemňují. Viděli jsme firmy, které mají bylinkové zahrady na terasách, úly se včelami a vlastní med ve firemních kuchyňkách, otužovací programy, místnosti k odpočinku, hudební místnosti, muzikoterapii, prostory na cvičení, pingpongové stoly, šipky či zdravější stravování v kantýnách.

V čem se liší potřeby výrobních a nevýrobních firem?

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Výrobní firmy to mají trochu jiné. Musí splňovat zákonem dané ergonomické a bezpečnostní požadavky, ale my v soutěži hodnotíme i to, co dělají nad rámec zákona. Právě za takové aktivity získávají extra body.

Ve výrobě je velmi důležitá fyzická stránka práce, ergonomie, prevence bolestí zad, kloubů, rehabilitace nebo opatření, která pomáhají lidem zvládat fyzickou zátěž. Ze zpětné vazby vidíme, že když firma zavede ergonomické benefity, může to mít reálný efekt. Méně lidí potom potřebuje rehabilitace nebo návštěvy lékaře kvůli bolestem zad.

Anna Gutyánová: Nevýrobní firmy častěji řeší mentální zátěž. V kancelářských nebo technologických firmách se více objevují témata jako psycholog na pracovišti, psychologická pomoc pro celou rodinu, prevence vyhoření nebo odpočinek hlavy.

Při sedavé práci je samozřejmě důležitý i pohyb a ergonomie, ale ten tlak bývá často více mentální. Proto se v těchto firmách více pracuje s duševním zdravím, flexibilitou a bezpečným prostředím, ve kterém člověk může říct, že je toho na něj příliš.

ANASOFT získal 1. místo v kategorii malých a středních firem. Čím vás jeho přístup v aktuálním ročníku zaujal?

Anna Gutyánová: ANASOFT zaujal už při bodovém hodnocení, protože splnil téměř všechna důležitá kritéria. Ale při hodnocení velmi silně vystoupila do popředí také rodinná atmosféra firmy.

Bylo cítit, že si zaměstnanců dlouhodobě vážíte, že máte nízkou fluktuaci a že lidem nabízíte komplexní vyžití. Nejde jen o jeden benefit nebo jednu aktivitu, ale o celkový přístup.

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Mě zaujalo i to, že do aktivit přirozeně zapojujete rodiny. Není to jen o zaměstnancích, ale i o jejich širším prostředí. Z hodnocení bylo cítit, že lidé, kteří u vás pracují, jsou na firmu hrdí. Že vědí: ano, já firmě něco předám, ale i firma něco poskytne mně.

Velmi pěkným symbolem byly dětské kresby zobrazující firmu očima dětí zaměstnanců. Když děti kreslí firmu, znamená to, že ji musejí nějak vnímat. Ten rodič zřejmě nepřijde domů jen brblat na práci, ale vytváří o firmě pěkný obraz a dítě ho potom dá na papír.

V ANASOFTu se zdraví propojuje s prevencí, vztahy, komunitou i každodenní atmosférou. Je právě taková šíře pohledu něco, co dnes od zdravé firmy očekáváte?

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Ano, určitě. Právě komplexnost a dlouhodobé programy jsou velmi důležité. Nestačí mít jeden benefit. Důležité je, aby zdraví dlouhodobě pronikalo do firemní kultury, vztahů, komunikace i každodenního fungování

Rodinná atmosféra v práci je zdraví prospěšná. Pokud má člověk v práci bezpečné prostředí, kde není jen číslem, ale kde se může projevit i jako osobnost, má to velkou hodnotu.

Anna Gutyánová: Velkým tématem je i vyhoření. Nestačí mít formálně nastavené benefity. Zaměstnanci musejí cítit, že mohou otevřeně říct, když je toho na ně hodně, když potřebují pomoc nebo když se necítí dobře.

Málokdo si troufne říct nadřízenému: už je toho na mě hodně, už mi nepřidávejte a pojďme to řešit. I proto je důležité, aby se ve firmách dlouhodobě budovala důvěra a empatie. Taková kultura nevznikne z jednoho měsíce na druhý.

Union je partnerem ANASOFTu i při Dni zdraví. Proč má smysl přinášet preventivní vyšetření a zdravotní konzultace přímo na pracoviště?

Anna Gutyánová: Má to velký smysl, protože tím odstraňujeme jednu z největších bariér prevence, čas a dostupnost. Mnozí lidé preventivní prohlídky odkládají, protože se jim nechce objednávat, hledat termín, brát si volno nebo cestovat do zdravotnického zařízení. Když je prevence dostupná přímo ve firmě, šance, že se jí zaměstnanec zúčastní, výrazně roste.

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Během Dnů zdraví lze realizovat různá základní měření i specializovanější vyšetření podle toho, co si firma zvolí. Základem bývají měření z kapky krve: cholesterol, hemoglobin, kyselina močová nebo glukóza. Výsledek se člověk dozví hned a zdravotníci ho dokážou nasměrovat, zda má hodnoty v pořádku, nebo by je měl řešit. Mezi nejžádanější aktivity patří kontrola znamének a screening páteře. Firmy si však mohou vybírat i z dalších možností podle svých potřeb a rozpočtu.

Jakou zpětnou vazbu dostáváte od zaměstnanců ve firmách, kde se podobné Dny zdraví realizují? Co na nich nejvíce oceňují?

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Zaměstnanci nejvíce oceňují jednoduchost a komfort. Nemusejí nikam chodit, nemusejí si zvlášť zařizovat termín a často se dostanou k vyšetřením, ke kterým by se jinak možná vůbec neodhodlali.

Pozitivně vnímají i rozmanitost. Někdo ocení základní měření krve, jiný kontrolu znamének, vyšetření páteře, konzultaci ke stravování nebo workshop zaměřený na prevenci.

Anna Gutyánová: Dny zdraví se stávají stále oblíbenější součástí firemních preventivních programů. A zároveň jsou i jasným signálem ze strany zaměstnavatele. Firma tím ukazuje, že zdraví zaměstnanců není jen deklarovaná hodnota, ale něco, do čeho je ochotná investovat čas, energii i finanční prostředky.

Často se říká, že prevence je jednodušší než řešení následků. Jak to vidíte z pohledu zdravotní pojišťovny?

Anna Gutyánová: Prevence je naprosto klíčová. Největší zdravotní i finanční zátěž vzniká často až v momentě, kdy se u lidí začnou rozvíjet chronická onemocnění jako vysoký tlak, diabetes, kardiovaskulární onemocnění nebo další diagnózy, které se postupně nabalují. Když se člověk dostane do chronických onemocnění, léčba je mnohem náročnější. A zároveň roste riziko dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Problém je, že mnoho lidí na prevenci nechodí. U některých preventivních nebo screeningových vyšetření je účast stále velmi nízká. Lidé často přijdou k lékaři až po letech, když se objeví problém, a potom se zjistí více diagnóz najednou.

Často slyšíme větu: „Vždyť já jsem byl třicet let zdravý.“ Jenže nemoc může někde dřímat a projevit se až později. Proto má smysl vytvářet ve firmách prostředí, kde je normální jít na preventivní prohlídku, vyžádat si volno k lékaři a věnovat čas svému zdraví.

ANASOFT využívá také partnerský program VIP Union. Jak může takový program rozšířit péči firmy o zaměstnance i mimo samotné pracoviště?

Petra Fedorik: VIP Union není jen o Dnech zdraví, ačkoli ty jsou často nejviditelnější aktivitou přímo ve firmách. Ve skutečnosti jde především o dlouhodobý benefit pro zaměstnance ve formě přístupu na portál VIPunion.sk, kde mají k dispozici široké spektrum výhod. Zaměstnanci zde najdou nejen slevy na pojistné produkty, ale i různé zdravotní benefity, jako například preventivní programy či podpůrné služby. Kromě toho portál nabízí také množství lifestyle benefitů – například slevy do lázní, na e-shopy či další partnerské služby, které podporují zdraví a aktivní život.

Jaké příklady z jiných firem vás v posledních letech nejvíce zaujaly?

Anna Gutyánová: Zajímavé jsou například firmy, které investují do rozsáhlejších preventivních programů. Některé nasmlouvaly screeningovou ambulanci pro prevenci rakoviny tlustého střeva a zaměstnancům garantovaly rychlou konzultaci v případě nálezu. Jiné financovaly prevenci rakoviny prsu nejen pro zaměstnankyně, ale i pro širší komunitu spolupracovníků.

Velmi zajímavá jsou i technologická řešení, například hrudní pásy, které si zaměstnanec může půjčit na několik dní a které sledují srdeční rytmus. Takové programy mohou včas odhalit rizika, která by se jinak projevila až za mnoho let.

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Mě zaujaly i firmy, které mění samotné pracovní prostředí. Některé budují cyklostezky k závodu, zavádějí zdravější stravování v kantýnách, samoobslužné salátové bary nebo ovocné šťávy. Jiné mají odpočinkové místnosti, hudební místnosti, otužovací programy, bylinkové zahrady či vlastní úly.

A potom jsou tu menší, ale velmi účinné věci jako pingpongový stůl, šipky, turnaje, cvičební místnost, lektor jógy. Důležité je, že to nejsou jen benefity „na papíře“, ale aktivity, které lidé opravdu používají.

Co byste doporučili firmám, které chtějí budovat zdravější pracovní prostředí, ale nevědí, kde začít?

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Začala bych nasloucháním zaměstnancům. Firma nemusí mít hned dokonalý program. Důležité je zjistit, co její lidé reálně potřebují, a začít menšími kroky.

Může to být den zdraví, základní měření, ergonomická opatření, podpora pohybu nebo přednáška na téma, které si vyberou samotní zaměstnanci. Podstatné je, aby to nebyla náhodná aktivita, ale aby se z toho postupně skládal širší program.

Anna Gutyánová: Velmi dobré je čerpat inspiraci i od jiných firem. Právě to je jedna z velkých hodnot soutěže Zdravá firma roku. Firmy vidí, co funguje jinde, a umějí si to přizpůsobit vlastním podmínkám.

Zdravá firma nemusí vypadat všude stejně. Jiné potřeby má výrobní závod, jiné IT firma, jiné velká korporace a jiné menší rodinná společnost. Důležité je, aby program vycházel z reality konkrétní firmy.

Co bude podle vás tématem zdravých firem v nejbližších letech?

Anna Gutyánová: Velkým tématem bude zdravé stárnutí. Populace stárne, dětí se rodí méně a firmy budou muset déle pracovat se zaměstnanci ve vyšším věku. To znamená přizpůsobovat pracovní prostředí, režim i preventivní programy tomu, aby lidé zůstali co nejdéle zdraví a schopní pracovat.

Dnes pracujeme s třicátníkem, ale potřebujeme, aby byl zdravý i v padesátce a nemusel být na dlouhodobé PN.

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: S tím souvisí i větší personalizace pracovního režimu. Starší zaměstnanci mohou mít jiný biorytmus než mladší kolegové. Někteří raději začínají brzy ráno, jiní potřebují více flexibility odpoledne, například kvůli lékařským vyšetřením nebo odpočinku.

Velkým tématem bude i vyhoření. Firmy budou muset citlivěji vnímat psychickou zátěž zaměstnanců a vytvářet prostředí, ve kterém je normální říct, že člověk potřebuje pomoc nebo že je toho na něj příliš.

Co by si podle vás mohly firmy odnést z příkladů jako ANASOFT?

Beáta Dupaľová Ksenzsighová: Že zdravá firma nevzniká jedním benefitem. Vzniká tehdy, když se péče o lidi stane součástí firemní kultury od prevence a pohybu přes psychickou pohodu až po vztahy, komunitu a každodenní atmosféru.

Anna Gutyánová: ANASOFT podle nás ukazuje, že i malá nebo střední firma může mít velmi silný a autentický přístup ke zdraví zaměstnanců. Nemusí kopírovat velké korporace ani investovat do nejdražších programů. Důležité je, aby znala své lidi, naslouchala jejich potřebám a vytvářela prostředí, ve kterém se cítí bezpečně, respektovaně a přirozeně motivovaní starat se o sebe. U ANASOFTu bylo cítit, že nejde o jednorázový projekt. Je to systematická práce se zdravím, která má hlavu a patu.