Kriminalistický a expertizní ústav PZ: Každý podpis je individuálním projevem podpisového chování dané osoby

První část rozhovoru o digitálním vlastnoručním podpisu (DVP), policejní práci a mezinárodní spolupráci s písmoznaleckými experty z celého světa se nachází ZDE.

Jaký je rozdíl mezi KEÚ PZ a soukromými písmoznalci? Kdy se případ dostane k vám?

 Soukromí písmoznalci jsou znalci zapsaní v seznamu znalců, tlumočníků a překladatelů, který vede Ministerstvo spravedlnosti SR, v oboru Písmoznalectví, nebo oboru Kriminalistika, odvětví Kriminalistické zkoumání ručního písma a podpisů. V tomto oboru je zapsán i KEÚ PZ jako znalecký ústav a experti našeho oddělení vykonávají svou expertizní činnost jako znalci ústavu v odvětví Kriminalistické zkoumání ručního písma a podpisů. Je na subjektu žádajícím o zkoumání, zda přizve soukromého písmoznalce zapsaného v daném seznamu, nebo KEÚ PZ či jiný znalecký ústav. Bez ohledu na zkoumání DVP má náš ústav špičkově vybavenou laboratoř, naše zkoumání je akreditováno akreditačním orgánem, každoročně provádíme cvičení na testování kompetence expertů interně i mezinárodně, jsme členem zmíněné sítě ENFSI. Případy, které se k nám dostávají, jsou velmi různorodé, protože pracujeme především pro orgány činné v trestním řízení (OČTK) a soudy, proto máme bohaté zkušenosti s různými přístupy v rámci zkoumání.

Pro OČTK a trestní soudy zpracováváme výstupy bezplatně. To vše nebo něco z toho může tvořit rozdíl mezi námi a jednotlivými soukromými znalci či dalším znaleckým ústavem. Kontrolní posudek na znalecké výstupy jiných znalců může vypracovat pouze znalecký ústav.

Jaký je rozdíl mezi DVP a klasickým papírovým podpisem z písmoznaleckého hlediska?

Oba druhy podpisů se definují jako nejvíce automatizovaný, vlastnoručně vyhotovený písemný projev pisatele. Každý podpis je konkrétním projevem podpisového chování dané osoby, který si tato osoba vybuduje v průběhu své podpisové praxe. Toto chování je v zásadě individuální pro každého pisatele a ovlivňují ho především psychosomatická specifika, zdravotní stav, ale i frekvence podepisování a podobně. Podpisové chování pisatelů a v jeho rámci realizované podpisy jsou díky tomu individuální, na základě čeho vzniklo písmoznalecké zkoumání s cílem identifikovat pisatele. Oba druhy podpisů mají zpravidla stejnou funkci, slouží k autorizaci nějakého informačního obsahu prostřednictvím aktu podepsání.

Pro písmoznalce však jde o rozdílné druhy stop, z čehož se odvíjejí další bezpečnostní, metodologické, technické či jiné specifika zkoumání. Klasický podpis na papíře vyžadujeme v podobě originálu na papírových dokumentech či listinách, abychom mohli zkoumat všechny vlastnosti takového podpisu. Naopak DVP potřebujeme získat ke zkoumání v podobě již zmíněných numerických (biometrických) údajů, které ho tvoří, a to minimálně základních údajů pro statické tvarování, tlak a čas vyhotovení, exportovaných nejlépe do souboru CSV. Nestačí nám předkládat soubory PDF, ať už ve vytištěné papírové či elektronické formě.

Je DVP snáze zkoumatelný než klasický papírový podpis? Jak zkoumáte DVP? Jsou dostupné specializované nástroje?

Podle toho, z jakého hlediska posuzujeme náročnost zkoumání. Jak je uvedeno výše, z hlediska postupů, technických náležitostí a kvalifikace experta je zkoumání DVP složitější. Do procesu zkoumání vstupuje také forenzní (analytický) software, ve kterém lze vizualizovat DVP či jinak reprezentovat různé vlastnosti DVP. Slouží k analýze a porovnávání DVP, které písmoznalec provádí stejně jako u klasických podpisů, jen, řekněme, v jiném prostředí. Pokud však expert dostane ke zkoumání potřebné údaje, zkoumání DVP může vést k robustnějším, kvantifikovaným a snadněji demonstrovatelným zjištěním, a tím silněji podpořit stanovené hypotézy o pravosti DVP či o jeho pisateli.

Kolik vám v průměru zabere zkoumání DVP podpisu? A kolik toho papírového?

Závisí to na složitosti případu a množství stop, které je třeba nejen prozkoumat, ale také zapsat, zpracovat, vyhodnotit atd. Nenáročný případ může trvat několik dní, běžný případ několik týdnů a jsou komplikované případy s množstvím stop, které zkoumáme měsíce.

Délka zkoumání DVP případu, když už máme vše potřebné k dispozici, by se zásadně neměla lišit od délky zkoumání případu nezahrnujícího DVP.

Jak řešíte situace, kdy máte od osoby, u které máte ověřit pravost DVP, k dispozici ke zkoumání pouze jeden nebo žádný srovnávací DVP? Umíte porovnávat i DVP a papírové podpisy, případně umíte získat další srovnávací DVP?

Pokud jde o zkoumání sporného nebo sporných DVP, ideálním srovnávacím materiálem jsou zaručeně pravé DVP dané osoby z objektivních zdrojů, zkoušky DVP vyhotovené pro účely daného zkoumání a také klasické podpisy této osoby na papíře. Jelikož situace, kdy nemáme k dispozici další DVP z běžné praxe pisatele, je zatím běžná, řešením je vyhotovení zkoušek DVP pomocí stejné nebo rovnocenné kombinace digitalizéru a softwaru, jaká se použila k vytvoření sporného DVP.

Srovnávací materiál se dále doplňuje o klasické podpisy na papíře splňující určité podmínky, což je ale již víceméně standardní postup. V každém případě je naprosto nejlepší, pokud žadatelé o zkoumání s námi předem konzultují případ a to, jaké materiály je třeba zajistit, protože případy jsou individuální. Někdy ani není třeba zajistit stopy takovým způsobem, jakým je nutné je zajistit v jiném případě.

Co je výstupem vašeho zkoumání – umíte určit 100% shodu sporného DVP se srovnávacími podpisy, tedy na 100 % ověřit pravost sporného DVP?

Toto je častá představa laiků o zkoumání DVP a podpisů obecně. Přispívá k tomu marketing o softwarech na automatické vyhodnocení shody nějakého DVP s databází referenčních DVP, které některé společnosti používají k autentifikaci klientů – ověření jejich identity. Tyto softwary fungují na bázi algoritmů, které na základě určitých vlastností DVP posuzují shodu tohoto DVP s vloženou referenční skupinou podpisů.

V závislosti na své vyspělosti mohou tyto nástroje přispět k ověření pravosti daného DVP, resp. mohou sloužit jako jeden z nástrojů autentifikace pisatele společně s jinými autentifikačními nástroji. Tyto algoritmy však jen omezeně pracují s vlastnostmi konkrétních podpisů, nedokážou vyhodnotit způsob podepisování pisatele jako takový, jeho přirozenou variabilitu, nedokážou zhodnotit vliv vnějších či vnitřních podmínek při podepisování atd., proto je lze považovat jen za jakýsi filtr, pokud vůbec. Způsob podepisování spadá do behaviorální biometrie, každý realizovaný podpis v rámci způsobu podepisování je jiný, ale nese určité shodné znaky právě díky tomu, že jde o automatizované chování. Tyto shodné znaky umí v celé komplexnosti kvalifikovaně vyhodnotit pouze písmoznalec.

V momentě vyhotovení DVP působí na pisatele různé vlivy, ať už jde o fyzické podmínky nebo mentální nastavení, zkoumaný zdravotní stav, zohlednění případně automatické vůle pisatele atd. Toto všechno a další faktory nedokáže automatický systém vyhodnotit ani při zkoumání zohlednit.

Na oddělení písmoznalectví a jazykové expertízy KEÚ PZ závěry zkoumání nekvantifikujeme, ale vyjadřujeme slovně. Závěr zkoumání se skládá ze zjištění, která ve svém znaleckém výstupu objektivizujeme tím, že je srozumitelně demonstrujeme a popisujeme. To je objektivní část zkoumání. K ní se přidává subjektivní část, kde důležitou roli hraje subjekt písmoznalce, jeho vzdělání, kvalifikace a zkušenosti. Právě písmoznalec svým zjištěním přisuzuje určitou identifikační hodnotu v rámci stanovených hypotéz a formuluje závěr zkoumání. Ačkoli je výsledkem i jednoznačně formulovaný závěr zkoumání, nejde o konstatování naplnění skutkového stavu, protože to může dělat pouze orgán vydávající rozhodnutí. Jde o kvalifikovaný názor odborníka, který na základě demonstrace a argumentované interpretace svých zjištění poskytuje důkaz o nějakém skutku.

Závěrečnou část rozhovoru přineseme v příštím blogu. Dozvíte se, jaké doporučení dávají experti firmám i pisatelům a jak hodnotí aktuální praxi podepisování dokumentů na dálku.