"Individualizace a personalizace výrobků je stále větší" O inteligentní výrobě a digitalizaci logistiky | Rozhovor
23.07.2019
Ředitelka Smart Industry divize společnosti ANASOFT, Andrea Čekovská, a Smart Industry solutions designer, Peter Bílik, diskutovali s redaktorem časopisu Logistika o nových technologiích a trendech. Hlavními témami byla digitální transformace logistických procesů, možnosti automatizace Smart Industry řešeními, ale i blízká budoucnost nových technologií jako je umělá inteligence (AI) a jejich dopad na řízení dodavatelského řetězce.
Kdy se IT technologie využívající pokročilejší prvky automatizace začaly ve větším měřítku v podnicích prosazovat? Kdy se této oblasti začal věnovat ANASOFT?
Peter Bílik: V průmyslovém prostředí jsme se začali pohybovat někdy okolo roku 2005, kdy na Slovensku postupně přibývali subdodavatelé nových automobilek, kteří si zde budovali svoje provozy. Při svém rozvoji už potřebovali implementovat různé informační systémy, které by jim pomohly při zvyšování produktivity a efektivity. Společně s tím jsme jim začínali i my dodávat naše řešení šité na míru a pomáhali jim zlepšovat kvalitu a zefektivňovat procesy. Využili jsme zejména toho, že náš tým tvořili odborníci z oblasti průmyslové automatizace, jakož i profesionální informatici. To nám umožnilo vytvářet řešení, která byla orientovaná na operativní řízení výroby.
Andrea Čekovská: Na úplném začátku, když jsme navštívili první průmyslové provozy, jsme viděli jen automaty nebo řídicí počítače PLC (Programmable Logic Controller), ale automatizace, jak ji známe dnes, tam nebyla. Podniky měly ekonomické informační systémy, ale v samotné výrobě ještě software nebyl. Právě to byl prostor, kde jsme začali pracovat my. Tehdy jsme v ANASOFTu začali dostávat do výroby takové to „tvrdé IT“. Naší snahou bylo přinést věci, které jsou dnes jinde běžně používané i do průmyslového prostředí.
V čem jsou dnes systémy jiné? Jaké inovace jsou aktuálně klíčové pro další rozvoj technologií a jaké kompetence má v tomto ohledu ANASOFT?
Peter Bílik: Když jsme s vývojem výrobního řídicího Smart Industry systému EMANS začínali, fungoval přenos informací mezi jednotlivými pracovišti ve výrobě buď ústně, nebo papírovými průvodkami, výkazy a formuláři. V současnosti jsou materiálové toky stále rychlejší a dodavatelé jsou od svých odběratelů tlačeni ke zrychlování procesů a celého výrobního programu, protože individualizace a personalizace výrobků je stále větší. Výměna informací mezi nimi proto musí být o mnoho rychlejší.
Ústním podáním nebo papírem ani v tom lepším případě excelovými tabulkami se tohoto už dávno nedá dosáhnout. Proto se v ANASOFTu zaměřujeme na to, aby po implementaci našeho informačního systému měli operátoři a řídící pracovníci správné informace ve správný čas. Na druhé straně je neméně důležité, abychom uživatelům informačního systému zjednodušili interakci se systémem, proto klademe velký důraz i na ergonomii.
Andrea Čekovská: Kompetence ANASOFTu jsou v tom, co všechno dokážeme zákazníkovi automatizovat ohledně zpracování informací. Jde tu totiž o spoustu interních pravidel a specifických pracovních postupů dané firmy. Nenutíme přitom firmy pracovat podle námi nastavených procesů, nýbrž nastavujeme systém podle jejich potřeb. Naše řešení je modulární, což znamená, že jej lze rozšiřovat pro širokou škálu funkcí. Je tedy na zákaznících, co si z portfolia funkcionalit vyberou. Naše Smart Industry řešení EMANS pomáhá podnikům v jejich digitální transformaci a tím jim umožňuje dosáhnout inteligentního řízení výroby a logistiky.
Na jaké oblasti průmyslu se zaměřujete? Kde vidíte se svými technologiemi největší potenciál?
Andrea Čekovská: Oblasti průmyslu, kde se může naše řešení uplatnit, jsou různé. Zejména je vhodné pro diskrétní výrobu, kde je výsledkem konkrétní výrobek, nebo pro distribuční a logistické společnosti. Právě tam se totiž objevuje tlak na vysokou variabilitu a rychlost dodávek. Obzvlášť v diskrétních procesech je důležitá a potřebná rychlost komunikace i promptnost rozhodovacího mechanismu. Snažíme se jednotlivé komponenty ve výrobě, ať už jde o výrobní zařízení, lidi, nástroje, materiál či výrobky, které mohou být součástí internetu věcí (IoT), navzájem propojit. Technologie, které přinesl rozvoj internetu – což můžeme vidět na nástupu smartphonů a sociálních sítí –, dokážeme využívat i v průmyslu.
Už to není všemocný centrální systém, jakýsi „centrální mozek lidstva“, který vše řídí a o všem rozhoduje. Distribuované řešení naopak funguje tak, že se jednotlivé části snažíme udělat „smart“, aby se dokázaly rozhodnout na své vlastní úrovni a aby si se svým okolím, členy a komponentami společné sítě IoT dokázaly vyměňovat informace. Toto nám umožňuje řídit nejen samotnou výrobu, ale také ji koordinovat s logistikou. Tam je zase potřebné zabezpečit, aby byly stále aktuální informace o dostupnosti materiálu. Jednou z naléhavých výzev současných podniků je efektivní fungování vnitropodnikového zásobování, vyskladnění zboží a expedice.
Zmínil jste oblast logistiky. Co znamená, když se v souvislosti s tímto oborem hovoří o digitální transformaci?
Peter Bílik: Digitální transformace je průmětem právě toho, kdy nám už papír s tužkou nestačí, abychom věděli, kde co najít nebo co je nejlepší udělat z fronty práce jako první. Digitální transformace mj. znamená, že operátorovi v logistice dokáže informační systém všechny dostupné údaje zpracovat a poskytnout mu jednoznačnou informaci, která mu pomůže při rozhodování. Když potřebuje materiál, systém mu poví, kde se nachází, naviguje ho a vizualizuje mu tyto informace.
Neustálý sběr informací přináší do podniků demokratizaci dat, jelikož je možné zaznamenávat tok materiálu nebo produktu. To znamená transparentnost v logistických a výrobních procesech, zabezpečení sledovatelnosti výrobních podmínek například v podobě podrobného rodného listu výrobku. Dalším stupněm digitální transformace pak je, když systém řídí celou skupinu operátorů a přiděluje jim práci tak, aby byli rovnoměrně vytížení a práce byla udělána co nejefektivněji.
Andrea Čekovská: Další možností je vylepšování už fungujících procesů. Na začátku sbíráte data, vyhodnocujete je a postupně jste schopni dát člověku, který se potřebuje rozhodnout, o mnoho lepší informace a podklady k rozhodování, a on je díky tomu mnohem kvalifikovanější. Digitální transformace pomáhá podnikům, protože množství dat a informací, jež v současnosti vzniká, nejsou již schopni včas a v požadované kvalitě zpracovat. Když se aktuální procesy stávají dlouhodobě neudržitelnými, je nutné, aby podnik začal pomýšlet na strategii a implementaci vlastní digitální transformace.
Firmám nabízíte řešení EMANS, můžete zmínit jeho největší přednosti? V čem spatřujete jeho největší konkurenční výhody?
Peter Bílik: Systém EMANS je postavený na distribuované architektuře a v první řadě je modulární a není třeba jej nasadit ve výrobě jako nějaké velké monstrum, stačí po jednotlivých modulech nebo vyzkoušet na nějakém pilotním projektu. Postupně jej pak lze v dané výrobě a logistice rozšiřovat, například při řízení skladu, následně pak přenášet na výrobní pracoviště a zóny.
Andrea Čekovská: S tím souvisí i široké možnosti integrace systému pro spolupráci konkrétních výrobních prostředků, obráběcích strojů, robotických pracovišť řízených PLC, dále pak dopravních zařízení přes vertikální automatické skladové zakladače, vysokozdvižné vozíky až po AGV. Každý takovýto objekt je připojen do systému EMANS prostřednictvím technologie digitálního dvojčete.
Tím, že vzniká interpretace reálného světa ve světě virtuálním, získáváme možnost přidávat těmto virtuálním zařízením vlastnosti a schopnosti potřebné pro autonomní anebo poloautonomní chování, což patří mezi základní principy Průmyslu 4.0 i Smart Factory. I díky nim naše řešení EMANS vnáší do logistických procesů benefit agilnosti, čili podnik dokáže mnohem rychleji a flexibilněji reagovat na změny jak vnitropodnikové, tak z externího prostředí.
Můžete na konkrétních příkladech přiblížit přínosy Smart Industry řešení EMANS?
Andrea Čekovská: Přínos je v přenosu informací mezi různými zařízeními a na tomto základě koordinace jejich činností. Není to systém pro jeden stroj, nýbrž komplexní řešení pro celou výrobu nějakého výrobku, kde se využívá více různých zařízení. Na základě získaných dat a zpracovaných informací se mění on‑line nastavení celého výrobního procesu v podniku, v němž všechny jednotky v IoT, „společenství zařízení“, mají nějaký úkol.
Konkrétním příkladem je inovace vnitropodnikového zásobování Milk Runem, který se zásluhou našeho řešení stal agilnějším, tzv. Milk Run 4.0. Propojením skladů, operátorů logistiky, Milk Run vláčků, dispečinku a výrobních linek a pracovišť dokáže systém EMANS autonomně synchronizovat podnikovou intralogistiku s výrobními procesy a zabezpečit plynulý tok materiálu na základě aktuálních požadavků. Kromě efektivního vytěžení Milk Run vláčků, zaznamenávání přesných pohybů materiálů a hotových výrobků mezi sklady a výrobou a jejich automatické integraci do podnikového ERP systému, EMANS odbourává logistické i výrobní prostoje zároveň. I takhle může vypadat inteligentní intralogistika.
Peter Bílik: Na druhou stranu v každé továrně už nějaké informační systémy existují, ať už jde o účetnictví, řízení skladu či nákup materiálu pro výrobu. Tyto systémy rovněž umíme do této sítě pomocí řídicího systému EMANS zapojit, aby každý z nich správně plnil svoji úlohu, za niž je zodpovědný, a to je jeho další přínos. Propojujeme totiž různé služby jednotlivých informačních systémů navzájem, aby bylo možno dosáhnout co největší efektivity a kvality.
V obchodně‑distribuční firmě jsme díky systému EMANS takovou synergii zabezpečili propojením jejich platformy e‑shopu, ERP a WMS. Klienti si objednají zboží, objednávka se zpracuje v účetním systému a vygeneruje vychystávací seznam. EMANS řídí celý proces vychystávání zboží v rámci skladu až po expedici. Před expedicí vygeneruje účetní systém dodací list a automaticky ho pošle v elektronické formě přepravci, který si ho nechá potvrdit u odběratele. Na to může použít řešení digitálního vlastnoručního podpisu, které jsme také dodali a integrovali do procesu. Potvrzený dodací list se pak opět elektronicky vrátí do účetního systému, ten vygeneruje fakturu a její kopii odešle zákazníkovi do e‑mailu. Celý proces od zadání zákaznické objednávky, přes dodání až po finální fakturaci nemusí trvat více než 12 hodin a obejde se bez jediného kusu papíru.
Před časem vaše výše zmíněné Smart Industry řešení EMANS získalo cenu. Můžete přiblížit, o co šlo?
Andrea Čekovská: Šlo o první ročník soutěže Ocenění LOG‑IN a EMANS byl vyhlášen za Projektovou inovaci roku. Byli jsme úspěšní s projektem řízení interní logistiky, kdy systém řídí veškerou manipulaci s materiálem, aby bylo dosaženo vysoké míry využití skladu a bylo možné flexibilně a v reálném čase reagovat na velmi přísně dané odběratelské požadavky.
Náš systém EMANS tam operativně zajišťuje proces naskladňování a vyskladňování tak, aby byl koordinovaný, aby bylo dosaženo co nejoptimálnějšího vytížení dopravníkového systému, zaměstnanců a celého skladu. EMANS zabezpečuje co nejefektivnější využití skladových a logistických zdrojů, garanci přesnosti a bezchybnosti dodávek, včasnou diagnostiku kvality a také přispěl k optimalizaci provozních nákladů.
Jaké další plány máte s tímto řešením? Jakým směrem jej budete dále rozvíjet?
Andrea Čekovská: Už ve zmíněném projektu vidíme, že množství údajů, které IoT poskytuje, je dobrým „krmivem“ pro systémy umělé inteligence (AI). Už nyní se snažíme používat autonomní algoritmy, které zabezpečí zpracování aktuálních dat z IoT zařízení v reálném čase včetně toho, že při svých výpočtech berou v úvahu i historické údaje.
Při našich výzkumných aktivitách spolupracujeme i s univerzitami ohledně neuronových sítí, abychom dokázali poskytovat při operativním řízení výroby ještě vyšší úroveň autonomnosti. Zejména v logistice je mnoho oblastí, kde se pokročilé autonomní systémy mohou v budoucnosti velmi výrazně uplatnit.
Jaké další technologie se v logistice v nejbližších letech asi prosadí?
Andrea Čekovská: Jednou věcí jsou sklady, které už nemají pevné skladové pozice, ale jsou dynamicky přidělované na základě aktuální obrátkovosti materiálu nebo velikosti materiálu a jeho optimálního využití. Druhou věcí je řízení skladů a interní logistiky, aby bylo dosaženo zásobování výrobních linek Just‑in‑Time i v takových provozech, kde to bylo až doposud nemyslitelné. I tam se bude uplatňovat dynamické řízení a nasazování umělé inteligence.
Materiál a produkty již nebudou chodit na dopravnících a ve vozících po stálých drahách, ale autonomní vozítko už v sobě bude mít nějakou úroveň inteligence. Jednotlivá vozítka budou mezi sebou komunikovat, aby naplnila svoji úlohu. To znamená, aby materiál, který převážejí, dopravila včas a co nejefektivněji. Další technologie, které mají zajisté významné uplatnění v logistice, jsou rozšířená a virtuální realita, ovládání gesty nebo hlasem, tzv. bezdotykové HMI (Human–Machine Interface), větší zapojení robotů, ale i prediktivní a preskriptivní řízení logistiky.
Rozhovor přirpavil Richard Jan Voigts a původně vyšel v časopisu Logistika 11/2018.
