Evoluce řízení skladů a budoucnost zásobování

Digitalizace přináší nové možnosti efektivního řízení materiálových toků. Sklady a skladové procesy se často stávají prvním krokem při automatizaci dodavatelského řetězce a logistiky.

Dynamické prostředí logistického sektoru neustále generuje nové nároky na dodací lhůty a kvalitu dodávek. Navíc nepřetržitý tlak trhu a zákazníků na cenu poskytovaných služeb a jejich rozsah nutí společnosti inovovat již zavedené procesy. Pro zabezpečení dostatečné plynulosti, spolehlivosti a materiálové průchodnosti zásobovacích a logistických procesů je proto potřebné, aby mohly společnosti pružněji a individuálněji reagovat na vnitropodnikové a především externí vlivy a okolnosti.

Průměrný počet vychystaných objednávek manuálním způsobem se může pohybovat mezi 60 až 80 vychystání za hodinu. Při nasazení nových technologií do skladu se průměrný počet vychystání zvyšuje až na 300 vychystání za hodinu. Kromě limitů manuálního vychystávání v oblasti efektivity poukazují studie i na to, že náklady na manuální vychystávání můžou v některých případech tvořit až 55 % celkových provozních nákladů skladu.

Vzhledem na tyto okolnosti se nové technologie jako Internet věcí (IoT), umělá inteligence (AI) nebo velká data (Big Data) spolu se Smart Industry řídicími systémy a řešeními stávají stále víc součástí digitalizačních strategií podniků.

Distribuční a přepravní společnosti, stejně jako i výrobní podniky, dosahují automatizací řízení skladu markantní posílení výkonnosti zásobování, optimalizaci provozních nákladů a zároveň výrazně redukují chybovost napříč celým materiálovým tokem. Momentálně v logistickém sektoru narůstají i tendence robotizace skladů, což však představuje jenom jednu oblast ze široké škály dostupných automatizačních možností.

„Roboty se primárně využívají tam, kde se vykonává rutinní práce. Doposud se automatizace zaměřovala téměř výhradně jenom na manuální práci, ale v blízké budoucnosti můžeme očekávat nasazení nových technologií, jež budou orientované na automatizaci činností bez ohledu na to, jestli půjde o manuální, nebo znalostní práci,“ říká Peter Bílik, Smart Industry solution designer ze společnosti ANASOFT.

Robotizace v Evropských firmách podle účelu (největší míra robotizace pro systémy řízení skladu WMS) (zdroj: Eurostat)

DIGITÁLNÍ LOGISTIKA

Digitalizace a automatizace zásobovacích a dodavatelských procesů většinou probíhá v etapách, tudíž evolučně. Automatizaci logistických procesů je možné škálovat i díky moderním Smart Industry řešením a systémům, které jsou modulární a lehce integrovatelné s ostatními podnikovými systémy a zařízeními.

Distribuční či přepravní společnost nebo firma podnikající v e-commerce optimalizující své interní logistické nebo skladové procesy tak může přímo reagovat na své aktuální potřeby a priority v konkrétní části dodavatelského řetězce. Právě modulárnost a integrovatelnost Smart Industry systémů dává podnikům možnost nasazovat personalizované řešení a automatizovat procesy, které pro své podnikání považují za klíčové nebo kritické.

Jedním z prvních kroků při digitalizaci logistických procesů bývá obvykle nasazení řešení na sběr dat a automatizaci datového toku. Průzkumem se zjistilo, že průměrná správnost evidence zásob v maloobchodu je 63 %.

„Při nasazení Smart Industry systémů můžou zaměstnanci sledovat pohyb materiálu do skladu a ze skladu v reálném čase a mít tak okamžitý přístup k přesným počtům skladových zásob a momentální i historické obrátkovosti zboží. Automatizace datového toku v případě řízení zásob či skladu navíc umožňuje automatické generování příjemky při naskladňování a dodacího listu při vyskladňování a expedici a automatické odpisování v podnikovém ERP systému,“ vysvětluje Peter Bílik.

Správná a přesná data jsou navíc nezbytná pro úspěšnou horizontální a vertikální integraci logistických procesů, které představují další krok v procesu automatizace zásobování a materiálových toků.

Průzkum technologií do kterých firmy nejvíc investují (63,2% automatizace skladu a řízení skladu, 54% prediktivní analýza, 35,5% Internet věcí) (zdroj: EyeForTransport)

INTELIGENTNÍ TRANSFORMACE

Právě komplikovaný přístup k informacím, jakými jsou evidence míry spotřeby zboží, reklamací, vratek nebo doby trvanlivosti, patří mezi nejčastější důvody digitalizace skladových procesů a řízení skladu. Stejně jako při logistice i automatizace skladu představuje proces evoluční, který začíná transformací neřízeného skladu na sklad řízení.

V řízeném skladu už skladníci komunikují přímo s řídícím Smart Industry systémem prostřednictvím terminálů nebo mobilních zařízení. Všechen materiál a zboží pohybující se v skladu, jakož i mimo něj, je označený čárovými kódy nebo RFID čipy, aby se zajistila jeho identifikovatelnost. Smart Industry systém tak monitoruje tok materiálu v reálném čase, všechny pohyby jsou navíc archivované a kdykoliv dohledatelné.

Kromě sběru údajů a analýzy obrátkovosti, sezónnosti nebo jiných parametrů dochází při transformaci na řízený sklad i ke standardizaci pravidel naskladňování a vyskladňování zboží. Standardizace skladových postupů umožňuje Smart Industry systémem efektivně a optimálně řídit obsazování skladových pozic, jakož i prioritizovat jednotlivé úkony a operace pro obslužný personál a skladníky.

„Při zavádění inteligentního řešení vychystávání a expedici Smart Industry řešením EMANS jsme automatizovali datový tok v obchodně-distribuční firmě tak, že již nepotřebovali dva lidi, kteří jenom pracně přepisovali nejméně 600 dodacích listů každý den do účetního software. Společnost tak mohla využít zaměstnance na kreativnější práci,“ konstatuje Peter Bílik.

  Logistika v Průmyslu 4.0 (zdroj: Unity)

REVOLUCE VE SKLADU

Využití RFID technologií ve skladech, spolu například se systémy Pick-to-Light nebo Pick-to-Voice, má za následek zvýšení kvality vychystávání až o 67% v porovnání s tradiční metodou za pomoci pera a papíru. Taktéž chození po skladu a manuální vychystávání zboží nebo objednávek může tvořit až víc než 50% času skladníků při vychystávání. Tato neefektivnost se dá vyřešit využitím propojitelnosti (interkonektivity) všech objektů ve skladu prostřednictvím sítě Internetu věcí (IoT).

Zboží se už při skladových operacích nepohybuje podle statického předpisu, ale algoritmy s prvky umělé inteligence dokážou vyhodnotit aktuální situaci a polohu dopravních zařízení a operátorů, posoudit prioritu zákaznických objednávek a potřebných skladových operací, a pak na jejich základě dynamicky řídit celý proces. Příslušné algoritmy mohou při řízení procesů zakomponovat i další sadu zadefinovaných kritérií jako kupříkladu optimální vytížení skladových pozic, dopad obrátkovosti nebo sezónnost.

Všechna relevantní data jsou vyhodnocovaná s ohledem na aktuální podmínky a předcházející vývoj příslušných ukazatelů, čímž dochází k dynamickému řízení zaskladňování a vychystávání a stejně tak i zásobovacích (Inventory Management) a skladových procesů (Warehouse Management).  

„Smart Industry systémy dokážou zvýšit produktivitu a kvalitu vychystávání a zároveň minimalizovat negativní faktory, jakými je např. odpadovost, o dvouciferná čísla. Při projektu optimalizace a automatizace řízení skladu distribuční společnosti a e-shopu s drobným a vysokoobrátkovým zbožím se nám naším řešením EMANS povedlo zvýšit výkonnost skladu o 32 %, odbourat neproduktivní aktivity skladníků a tím rozšířit objem expedovaných objednávek až o 28 % a zároveň zredukovat chybně vychystané objednávky o 67%,“ popisuje Peter Bílik.

              Budoucnost skladových technologií 2017 a 2023 (zdroj: MHI Annual Industry Report 2017)

AUTONOMNÍ SKLADY BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI

Eliminace zásahu lidského faktoru v zásobovacích procesech představuje nejvyšší formu automatizace řízení skladu. Vzhledem na intenzívnější robotizaci skladů, jež se projevuje početnějším nasazováním autonomně řízených zařízení (AGV), bude docházet i k rozšiřování robotů pro vychystávací procesy.

Stejně tak bude narůstat i počet a význam dronů ve skladových prostorách. Autonomně řízená zařízení budou postupně nahrazovat inteligentně řízená zařízení (IGV), která předznamenávají další vývojové stadium digitalizace, kdy dojde k užšímu a organičtějšímu propojení informačních technologií (IT), včetně umělé inteligence (AI), s provozními technologiemi (OT).

Flotily zařízení a robotů se již nebudou jenom autonomně pohybovat v prostoru, ale díky multi-agentovým systémům (kolektivní inteligence) a technologii digitálního dvojčete budou nezávisle plnit požadavky na přepravu materiálu a navzájem spolupracovat. Platforma Smart Industry systémů bude v tomto případě poskytovat infrastrukturu pro interakci jednotlivých zařízení v distribuovaném systému autonomního bezobslužného skladu.

Interoperabilita zařízení, informačních systémů, dat a materiálu spolu s umělou inteligencí moderních Smart Industry systémů otevírá možnosti k autonomní rekonfiguraci, tudíž nezávislé schopnosti adaptace procesů na vnitřní a vnější podněty.

Právě vlastnost samo-organizovatelnosti se stane klíčovou pro digitální ekosystém skladu, nakolik umožní nejenom automatizaci skladových procesů, ale i jejich celkovou autonomizaci.

 Míra automatizace ve skladu (zdroj: FMCG industry 2019)

Článek původně vyšel v časopisu Transport a Logistika číslo 6/2019.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT