8 predikcí a inovativních trendů v logistice, distribuci a zásobování na rok 2021

Následky pandemie, technologicko-ekonomické změny a transformace na nový normál budou formovat agilnější provozní procesy ve vnitropodnikové a e-commerce logistice a dodavatelských řetězcích.

77 % podniků uznává potřebu změny a zrychlení investic do udržitelnosti dodavatelského řetězce během následujících tří let

Dodavatelské řetězce zažily v roce 2020 největší narušení zásobování od druhé světové války. Pandemie onemocnění COVID-19 a koronakrize poukázaly na slabá místa v materiálových tocích a na nedostatečnou odolnost globálních dodavatelských řetězců. Krizová situace postavila celou logistiku před nové problémy a výzvy, kterým se z větší části dalo předejít včasným přístupem k přesným datům a elastičtějšími provozními procesy.

Nedávné výpadky a přerušení dodávek v logistických tocích předznamenávají rozsáhlejší změny v modelu globálního dodavatelského řetězce. Strategie zabezpečení plynulosti a nepřetržitosti zásob a dodavatelské činnosti vzhledem k možným výpadkům znamenají zrychlení přechodu k vlastnostem a provozním principům digitální dodavatelské sítě.

(POST)PANDEMICKÁ LOGISTIKA

68 % organizací potvrdilo, že současná krize je přiměla upravit obchodní modely, zatímco až 62 % firem uvedlo zvyšování pružnosti dodavatelského řetězce v pokovidovém období jako prioritu

Jedním z nejdůležitějších zjištění od vypuknutí pandemie bylo, že za poslední období se kladl až příliš velký důraz na zeštíhlování logistických toků a akceleraci „Just in Time“ dodávek na úkor jejich odolnosti vůči výpadkům. Proto výzvou pro nejbližší období pro logistický sektor bude zajistit výkonnost štíhlého zásobování bez kompromitace jeho pružnosti a provozuschopnosti jeho jednotlivých součástí.

Jedním ze způsobů, jak docílit pružnost zásobování, je přesnější plánování a projektování odbytu. Podniky, které budou chtít lépe předvídat případné změny a být připraveny na stoupající volatilitu odběratelských a zákaznických požadavků a na nárazové změny na trzích, se zaměří na řešení prognostické analytiky.

Správné zavedení prognostické analýzy vyžaduje, aby měl podnik přístup k relevantním datům. Správná data zajišťují, aby plánování a rozvržení odbytu zohledňovalo strategické a operativní cíle. Výstupy prognostických analýz zároveň slouží i jako včasné upozornění zaměstnanců na očekávané změny. Na základě těchto informací mohou pověření pracovníci adekvátně a s dostatečným předstihem zareagovat změnou priorit a operativními intervencemi.

DATOVÁ LOGISTIKA A POPTÁVKOU ŘÍZENÉ ZÁSOBOVÁNÍ

62 % firem potvrdilo, že disponují omezenou viditelností dodavatelského řetězce

Mezi poměrně častá zjištění nedostatků v řízení zásobování se během pandemie zařadila nepostačující viditelnost dodavatelského řetězce. Podniky stále nevyužívají dostatečně data, která by přispěla k rychlému a kvalifikovanému rozhodování. Nesprávná nebo chybějící data se podepisují pod nízkou viditelností materiálových toků a nedostatečným sledováním pohybu materiálu a objednávek, což výrazně limituje flexibilitu logistických procesů a jejich adaptaci na změny.

Tyto nedostatky mohou být zapříčiněny například:

• manuálním projektováním poptávek,
• nedostatečně flexibilním ERP systémem,
• WMS systémem s výrazně omezenou funkcionalitou monitoringu, datových analýz a obecně nižším výkonem.

Výsledkem je nejen nepřesný a neaktuální přehled o aktuálním stavu zásob a o pohybech v materiálových tocích, ale nevyhnutelně i neefektivní a pomalé zásobovací procesy. Větší objem sbíraných a analyzovaných dat znamená:

• rozšiřování viditelnosti zásobovacích operací,
• podrobnější stavové informace o materiálových tocích a objednávkách,
• přesnější zachycování relevantních přesunů a pohybů materiálu a komponentů v reálném čase,
• přístup k různým vzorcům poptávek, které mohou být využity pro efektivní plánování zásob a dodávek.

Aby podniky a provozovatelé mohli znásobit přidanou hodnotu datové analýzy při řízení zásobování a logistiky, měli by zpracovávat také data z různých zdrojů, jako jsou například prognózy odbytu, POS terminály a jiné. Propojování datových zdrojů by mělo vést ke kolaboraci, integraci a synchronizaci dat a procesů včetně propojování datových sil (data silo) mezi výrobním provozem (shopfloor), skladem, vnitropodnikovým zásobováním a subdodavatelskými toky.

Rozšířená datová analytika je také součástí inovativního konceptu „Demand-Driven Adaptive Enterprise“ (poptávkou řízeného adaptivního podniku), který vznikl jako odpověď na stoupající volatilitu globálních zásobovacích řetězců. Poptávkou řízený adaptivní podnik představuje řídicí a provozní model zaměřený na tok relevantních informací a materiálů v operativním, taktickém a strategickém rozsahu podniku, a to především ve třech klíčových složkách:

• poptávkou řízený provozní model,
• poptávkou řízené prodejní a provozní plánování,
• a adaptivní prodejní a provozní plánování.

Na to, aby podnik mohl disponovat adaptivními provozními modely, musí začít s transformací na poptávkou řízené zásobování, které zahrnuje:

• zvýšení datové přehlednosti, jasnosti a včasnosti v materiálových tocích podniku a dodavatelských řetězcích,
• poptávkou řízené plánování a rozvrhování výroby,
• dlouhodobé poptávkové a kapacitní plánování,
• koordinované řízení materiálů a zdrojů v logistických tocích,
• automatizované doplňování zásob,
• transverzální datová integrace napříč odděleními za účelem udržení včasnosti dodávek materiálu a zásob,
• sledování přesunů materiálů v reálném čase,
• datová analýza za účelem identifikace odchylek, prostojů a vzniku chyb v materiálových tocích,
• prediktivní analytiku s cílem rozšířit propustnost v logistických tocích,
• automatizaci plánování a rozvrhování odbytu.

OMNIkanálová LOGISTIKA JAK NOVÁ NORMA

56 % zákazníků se nemusí vrátit, pokud prodejce nedisponuje omni-kanálovou strategií

Vítězi roku 2020 se staly e-commerce společnosti a internetový retail, které prosperovaly i přesto, že nezanedbatelná část hospodářství stagnovala. Kombinace různorodých online a offline prodejních postupů, tedy omnikanálová strategie, se již v současnosti stává nezbytným standardem. Proto se omni-kanálovým prodejním strategiím musí adekvátně přizpůsobit také logistické procesy, řízení zásobování a celkový proces fulfillmentu zákaznických objednávek.

Propojení fyzického a digitálního prostředí v omni-kanálové logistice dává podstatnou část odpovědí na otázku, jak se dá správně zajistit dostatečně pružná, udržitelná a provozuschopná logistika s požadovaným výkonem. Včasné a bezchybné fungování e-commerce logistiky se již v současnosti neobejde bez:

• okamžitého přehledu dostupných zásob,
• sledování materiálových toků v reálném čase,
• kvalifikovaného projektování očekávaného odbytu,
• rozšiřování zákaznicky orientovaných služeb.

Z pohledu posilování strategie udržitelnosti podnikatelské kontinuity, i pro případy nečekaných okolností jako například pandemie, se obsluha několika prodejních kanálů souběžně stává nevyhnutelnou řídící strategií.

Transformace skladu, adaptace řízení zásob a skladové logistiky na model několika prodejních kanálů si již vyžaduje komplexní a integrované řešení inteligentní logistiky. Navíc, i vzhledem na efektivní zpracovávání větších objemů různorodých objednávek, zkracování vychystávacích cyklů a maximalizaci efektivnosti procesů fulfillmentu, se podniky již bez pokročilého WMS systému neobejdou.

I s ohledem na neustále narůstající požadavky na výkonnost a kvalitu procesů řízení zásob a skladu, škálování digitalizace a inteligentní automatizace skladu, a poptávkou po rozšířené funkcionalitě zákaznicky orientované logistice dochází k nástupu nové generace WMS systémů – WES systémů. A to i proto, že omnikanálová logistika již v současnosti představuje dlouhodobou inovaci.

štíhlé SKLADY

50 % času při vychystávání objednávek může být neproduktivních, které operátoři stráví chozením po skladu

Zvyšující se objemy zákaznických objednávek, stoupající obrátkovost zboží, proměnlivost velikostí a typů nabízených produktů a zároveň i integrace dalších činností do procesů vychystávání jako:

• kompletizace objednávek,
• balení a přebalování zboží,
• a expresní expedice zásilek,

si již vyžadují inteligentní sklad s automatizovaným řídicím systémem. V návaznosti na trend omni-kanálové logistiky a rozšiřování služeb zaměřených na individuální zákazníky se kromě provozní inteligence skladu stává klíčovým atributem i koncept štíhlého skladu.

Koncept štíhlého (lean) řízení zásob a skladových procesů se primárně zaměřuje na odstranění tří nežádoucích účinků:

• odpadu,
• variability,
• a neflexibilnosti,

vedoucích ke zlepšení v oblastech:

• optimalizace provozních nákladů,
• kvality procesů,
• a úrovně zákaznických služeb.

Metodologie lean managementu řízení skladua zásobování zahrnuje zejména:

• eliminaci zbytečného chození po skladu,
• odstranění zdlouhavého vyhledávání požadovaného zboží,
• předcházení prostojům a činnostem bez přidané hodnoty,
• odstranění chyb při vychystávání,
• a zamezení držení závadného zboží mezi dostupnými zásobami.

Řízení e-commerce logistiky a retail zásobování se musí přizpůsobovat a ladit podle měnícího se chování spotřebitelů a tržních podmínek. I proto musí provozovatelé skladů a distribučních center přistoupit k agilnějšímu řízení logistiky, aby se dokázali plynule a neprodleně přizpůsobovat:

• střídání trendů,
• okolnostem na trhu,
• variabilním požadavkům odběratelů,
• a individuálním očekáváním zákazníků.

I z těchto důvodů jde zvyšování inteligence skladu a zeštíhlování zásobovacích procesů ruku v ruce. Na jejich dosažení se využívají:

• dynamické naskladňovací postupy,
• automatizované a poptávkou řízené doplňování zásob,
• a hybridní vychystávací strategie.

Obdobné penzum funkcionalit se využívá také při zvyšování efektivity omni-kanálového skladu (distribučního centra), přičemž základním předpokladem pro obě situace je výkonný operační systém skladu a správná infrastruktura řízení, které jsou již ve většině případů obsažené v moderních WES systémech.

Hybridizace LOGISTICKÝCH STRATEGIÍ

74 % firem v dodavatelských řetězcích využívá 4 nebo 5 různých přepravních metod

Rozšiřování IoT v logistice, připojování dalších zařízení a datových zdrojů umožňuje firmám shromažďovat a analyzovat více dat, a tím pádem i pracovat s pokročilejší analytikou. Tato data jsou taktéž klíčová pro transformaci na poptávkou řízené zásobování, pro další škálování digitálních řešení řízení logistiky a jejich integraci s ostatními složkami dodavatelského řetězce (například výrobní pracoviště, montážní linky apod.).

Zpracovávání dat v reálném čase napomáhá flexibilnějšímu plánování, které umožňuje minimalizovat reakční čas na vyrovnávání se s výkyvy na trhu. Škálování logistického IoT a integrace dalších složek materiálových toků (sklady, cross-docky, vnitropodnikové toky, externí logistika, dotování zásob na shopfloore) směrem k dodavatelům i odběratelům (výroba, distribuce, retail) přispívá k významnějšímu rozšíření agilnosti a reakceschopnosti nasazením dynamických strategií a postupů.

Řídicí kyberneticko-fyzikální platformy a technologie jako digitální dvojčata umožňují diverzifikovat postupy plánování, řízení a vychystávání objednávek a zásob. Inteligentní řídicí systém častokrát za pomoci algoritmů umělé inteligence vyhodnocuje vhodnost postupů s cílem eliminovat neproduktivní čas a efektivně alokovat disponibilní zdroje pro aktuální pracovní zadání, což zároveň přispívá také k systematické optimalizaci provozních nákladů.

Tento přístup je součástí obšírnější změny řízení logistiky a zásobování. Moderní řídicí systémy a smart industry řešení disponují decentralizovaným řízením, čímž dosahují rozšířenou adaptabilitu při identifikaci nejvhodnějších strategií pro řízení zásob a naplňování obchodních cílů.

Inteligentní systém řízení skladu, systém WES, tak může na základě dostupných klíčových dat a očekávané projekce odbytu kombinovat různé vychystávací metody, jelikož pro různé typy zboží, objemy a objednávky jsou vhodnější rozdílné strategie. Jejich kombinací mohou provozovatelé dosahovat lepší lead time při manipulaci a přesunech zboží.

Současné WES systémy mohou simultánně řídit klastrové vychystávání pro maloobchodní objednávky, zatímco pro velkoobchodní objednávky vzhledem k opakujícímu se typu zboží nasadí zónové vychystávání. Ve stejnou dobu může zároveň probíhat dynamický slotting přicházejícího zboží, které systém může podle aktuálních dat odbytu vyhodnotit jako rychloobrátkové a nechá ho naskladnit co nejblíže ke kompletizačnímu a expedičnímu pracovišti.

Dostupností přesných dat a kombinací vhodně zvolených strategií zvýší podnik svou výkonnost, přičemž procesy zůstávají dostatečně pružné, aby mohl podnik neprodleně reagovat na změny ve spotřebitelském chování a včas jim přizpůsobovat příslušné logistické operace.

DYNAMICKÁ SYNCHRONIZACE ZÁSOBOVÁNÍ A VÝROBY

90 % výrobních dodavatelských řetězců bude do konce roku 2021 investovat do technologií a obchodních procesů nezbytných pro spolehlivou pružnost, která povede k 5 % zvýšení produktivity

Orientace na model poptávky řízeného zásobování, ale také holistický přístup k digitální transformaci a inteligentní automatizaci logistiky zahrnuje datovou integraci a procesní kolaboraci mezi logistikou a výrobou. Už v současnosti dochází k propojení a koordinovanému řízení zásob a skladu (WMS)s výrobními pracovišti s cílem zajistit nejen včasné a přesné zásobování výrobních linek (line-feeding), ale také přípravu dílů, manipulaci komponentů a polotovarů mezi jednotlivými pracovišti a odvoz hotových produktů do expedičního skladu (Milk Run 4.0).

Stále více výrobních podniků přistupuje k dynamické synchronizaci materiálových toků nejen v rámci vnitropodnikové (výrobní) logistiky, ale i v jednotlivých segmentech dodavatelského řetězce s cílem zvýšit celkovou produktivitu. Synchronizaci výrobních postupů a dodávek materiálů částečně řeší:

• sekvenční plánování,
• JIS/JIT zásobování,
• nebo celková Just in Time provozní strategie.

Datová integrace logistiky s výrobními postupy a monitoring přesunů v materiálovém toku v reálném čase umožní podnikům migraci k poptávkou řízenému plánování a zároveň přispějí k částečnému rozšíření flexibility. To umožní podnikům centrálně pracovat s daty a průběžně plánovat, analyzovat a urychlit kvalifikované rozhodovací procesy na základě dostupnosti přesných a včasných informací.

Dalším krokem při zvyšování efektivity je přímé propojení řízení logistiky a výrobních procesů. Tato integrace umožňuje dynamickou synchronizaci a individuální adaptaci řídicích strategií v jednotlivých částech dodavatelského řetězce. Kromě zeštíhlení materiálových toků a přesných Just in Time dodávek zvyšuje dynamická synchronizace agilnost jak zásobovacích, tak i výrobních procesů.

A to především využíváním kombinace dynamických metod a elastických strategií v jednotlivých částech materiálového toku a automatickým přizpůsobováním se změnám v odběratelských požadavcích a prioritách. Dynamické strategie zároveň vedou i k efektivnějšímu řízení disponibilních zdrojů, které má za následek optimalizaci režijních nákladů řízení skladu a zásob.

REVERZNÍ TOKY A cirkulární LOGISTIKA

70 % lídrů dodavatelských řetězců plánuje investovat do cirkulární ekonomiky

Iniciativy ekologistiky a koncepty environmentální udržitelnosti zásobování budou mít stoupající tendenci a důležitost. Digitální technologie se již využívají při snižování uhlíkové stopy snižováním jízd a efektivnějším trasováním při mezipodnikové logistice. Rovněž se stále častěji začínají uplatňovat „zelené“ praktiky ve skladech a při řízení zásobování, zejména:

• nasazováním elektrických manipulačních a přepravních zařízení (VZV, AGV apod.),
• využíváním strategií inteligentního naskladňování materiálu a zboží,
• instalací světelných systémů s pohybovými senzory a časovači,
• využíváním přirozeného světla ve skladech a prostorách provozu,
• využíváním přírodních ventilačních systémů,
• upřednostňováním solární energie,
• a digitalizací administrativně-finančních procesů s cílem eliminovat papírovou dokumentaci (a vznikajícího odpadu, který generuje).

Omni-kanálová logistika však předznamenává další významnou změnu v udržitelnosti logistiky. V rámci rozšiřování služeb a většího zaměření na potřeby zákazníků chtějí provozovatelé dosáhnout stavu, kdy vrácení zboží je stejně snadné a hladké jako jeho zakoupení a převzetí objednaného zboží. Proto jsou součástí omni-kanálové logistiky také reverzní toky.

Aby se zajistilo efektivní řízení reklamací a vratek, funkcionalita standardních WMS systémů se musela rozšířit o reverzní logistiku a taktéž o synchronizaci řízení zásob a objednávek v reálném čase. Obzvlášť pokud vrácení zboží zdarma a jednoduše se stává významnou konkurenční výhodou.

Logistika tak neslouží pouze na přepravu zboží k zákazníkům, ale také k zajištění návratu zboží zpět do skladu nebo distribučního centra. A to se nemusí dít nutně jen při reklamacích, ale i poté, co zboží doslouží. Model obousměrné logistiky pomáhá uzavřít smyčku životního cyklu produktu, a může se tak vrátit k prodejci nebo výrobci, který ho posléze může zrenovovat, zrecyklovat nebo ekologicky zlikvidovat.

Tento přístup již předznamenává přechod z lineární ekonomiky na ekonomiku cirkulární, v níž hraje reverzní logistika kritickou roli. Princip cirkulární logistiky, který se bude uplatňovat u spotřebitelů, se také bude přenášet i mezi dodavatele do B2B prostředí. Již v současnosti se jeho varianta aplikuje při vracení obalových materiálů, které se posléze využívají pro další dodávky materiálu.

Lineární dodavatelské řetězce se budou postupně transformovat na cirkulární. Přední světové firmy, například i v oděvním průmyslu, již s podobnými iniciativami začaly. Zákazníci mohou vrátit staré a obnošené boty, jejichž materiál bude zužitkován při výrobě nového páru. Navíc, tato strategie udržitelnosti se nejspíše brzy přesune z polohy společensky odpovědného podnikání (CSR) do polohy podnikání podmíněného zákonem.

OD dodavatelského řetězce K dodavatelské síti

60 % výrobců bude spolupracovat v rámci distribuované sítě dodavatelského řetězce za účelem snižování rizika neplánovaných výpadků do roku 2024

Následky pandemie jako zpomalování globalizace a nárůst regionalizace budou mít dopad i na nadcházející strukturu zásobovacích řetězců. Digitální technologie již začaly transformovat podobu a řízení zásobovacích řetězců, nakolik procesy a postupy v jednotlivých částech řetězce umožňují řídit decentralizovaným modelem.

To znamená, že tradiční lineární model dodavatelského řetězce bude kopírovat koncept distribuovaného řízení a povede k přechodu na model zásobovacích sítí. Tento přechod souvisí také s dalšími změnami vážícími se především na:

• zkracování dodacích lhůt,
• zrychlování reakcí na změny odběratelských požadavků,
• hyperpersonalizaci dodávaných materiálů, komponentů a zboží,
• adaptaci principů a modelů omni-kanálového prodeje do B2B prostředí,
• transformaci podnikových procesů podle konceptu zesíťovaného (propojeného) podniku („networked enterprise“),
• udržitelnost,
• změnu na poptávkou řízené zásobování,
• implementaci technologií umělé inteligence a strojového učení s cílem automatizovat plánovací a řídící procesy materiálových toků,
• přechod na cirkulární ekonomiku.

Zavedení a řízení sítě dodavatelských mikrořetězců a kyberřetězců bude mít nemalé technologické nároky včetně:

• rozšířeného řízení kmenových dat napříč jednotlivými částmi dodavatelské sítě,
• B2B integraci mezi jednotlivými dodavateli, subdodavateli a výrobci v rámci sdíleného digitálního mezipodnikového ekosystému,
• synchronizace a koordinace procesů jednotlivých obchodních partnerů,
• pružných cloudových služeb a aplikací,
• digitálních dvojčat pro autonomní řízení operací a mezipodnikový management procesů,
• jakož i tzv. řídící věže (aplikace nebo platformy poskytující panoramatický pohled napříč materiálovými toky a dodavatelskými řetězci a zaměřené na řešení specifických obchodních úkolů), které nejen monitorují, ale v reálném čase i řídí procesy na základě dostupných podnikových a mimopodnikových dat, a které budou schopny předjímat dění v dodavatelské síti, varovat a korigovat procesy. Technologicky vyspělejší řídící věže mohou využívat digitální dvojčata pro účely větší automatizace řízení a autonomizace procesů.